Kam na výlet

Obec Palkovice tvoří dvě části, Palkovice a Myslík, původně samostatné obce sloučené v roce 1980 v jeden celek. Nachází se ve východní části Moravskoslezského kraje, v předhůří Beskyd, v okrese Frýdek-Místek. Palkovice sousedí s obcemi Chlebovice, Zelinkovice, Místek, Kunčičky u Bašky, Hodoňovice, Metylovice, Lhotka, Kozlovice a Rychaltice. Ve světové zeměpisné síti je poloha Palkovic určena souřadnicemi 49° 37´ severní šířky a 18° 18´ východní délky (GPS 49°37‘4.82“N,18°18‘54.27“E). V Palkovicích žije 3052 obyvatel (2924 ke dni 31. 12. 2006 dle Českého statistického úřadu), katastrální rozloha činí 2174 ha. Centrum obce leží v nadmořské výšce 332 m a nejvyššími body obce jsou Kubánkov (661 m n. m.) a Králova hora (612 m n. m.). Západní část obce lemuje pohoří Palkovické hůrky s jedinečnou ukázkou základních vegetačních typů s bohatým bylinným patrem. Území Palkovic spadá do oblasti karpatské květeny, podoblasti květeny slezského podhůří a nížin a západobeskydské květeny. Zvířenu obce lze zařadit do skupiny stepní zvířeny pásma listnatých lesů či do skupiny zvířeny horské. V lesích této oblasti žijí jeleni, daňci, srny, zajíci, dravá zvěř (lišky, jezevci a kuny), méně bažanti, téměř vymizely koropve. Palkovická květena náleží k předhorskému pásmu. Vyskytuje se zde lilie zlatohlavá, kokořík přeslenatý, kýchavice bílá, z vstavačovitých je to měkkyně jednolistá, švihlík podzimní a vstavač hlavatý. Z lýkovcovitých zde roste lýkovec obecný, ze složnokvětých jsou to jestřábník letnatý, trpek barvířský, pcháč potoční. Roste zde i meruzalka horská, čarovník prostřední a horský, břečťan, zrajovka obecná menší, orlíček obecný, orlíček šalamounek a další.

Panorama Myslíku

Dnešní podoba palkovické krajiny byla zformována již na konci třetihor. Beskydy se zde nasunuly již před čtvrtohorními mohutnými horotvornými pohyby od jihovýchodu, na západě již byly Oderské vrchy jako nejvýchodnější výběžek Českého masivu. Oba útvary jsou od sebe odděleny Moravskou bránou. Ve čtvrtohorách byly rozrušeny a přemístěny všechny usazeniny, vzniklé ve starších čtvrtohorách, čímž byla pozměněna tvářnost kraje, kterou způsobil severský ledovec, pronikající na Ostravsko v době ledové. Čelo ledovce, pokrývajícího celou severní Evropu, proniklo v té době hluboko k Beskydám. Tento ledovec před sebou hrnul masy rozdrcených skandinávských a baltických hornin. Ty dnes nacházíme ve velkém množství na Ostravsku v podobě tzv. bludných balvanů. Bludné balvany s názvy Bezručových básní jsou také u kina P. Bezruče ve Frýdku-Místku. Stejného původu jsou i balvany umístěné u pomníku padlých v Palkovicích a v potoku Pstruží (Palkovický potok).